Lezecká etiketa ve skalách

Lezení venku není jen o složitých cestách, excelentních výkonech a krásných výhledech. Skály jsou společný prostor, kde se potkávají lezci, turisté, místní obyvatelé i příroda. A právě proto je dobré vědět, jak se ve skalách chovat ohleduplně. Sepsali jsme pro tebe soubor jednoduchých pravidel, díky kterým se pod skálou cítí dobře všichni, oblast zůstává čistá a lezení má šanci fungovat i do budoucna. 

Respektuj pravidla oblasti

Každá lezecká oblast může mít trochu jiná pravidla. Někde se nesmí lézt v době hnízdění ptáků, jinde platí omezení kvůli ochraně přírody, zákazu vstupu nebo soukromým pozemkům. Než vyrazíš, vždycky si zkontroluj aktuální informace.

To, že jsou někde zatlučené borháky, ještě automaticky neznamená, že se tam dá kdykoliv lézt. Některé sektory můžou být dočasně uzavřené a nerespektování zákazů může poškodit vztahy s ochranáři, obcemi i majiteli pozemků.

Jednoduše řečeno: než začneš řešit, co polezeš, ověř si, jestli se tam vůbec lézt může.

Nelez, kde se lézt nemá

Možná to zní samozřejmě a teď si klepeš na hlavu, proč tento bod vůbec zmiňujeme, ale právě tohle pravidlo je pro budoucnost lezení zásadní. Pokud je sektor zavřený, cesta zakázaná nebo přístup omezený, respektuj to. I když „tam zrovna nikdo není“. I když „je to jen jedna cesta“. I když „ostatní tam taky lezou“.

Jeden problém může ovlivnit celou oblast. Lezení ve skalách stojí na důvěře a ohleduplnosti. Když ji lezci ztratí, často na to doplatí všichni. Nehledě na to, že pokud lezeš v oblasti, kde je to z nějakých důvodů zakázané, v případě, že by se ti něco stalo, můžeš z toho mít problémy. A nejen tehdy. Dozor nad dodržováním stanovených podmínek v chráněných územích náleží orgánům ochrany přírody, které mají právo legitimovat lezce a udělovat pokuty.

Chovej se tiše a ohleduplně

Skály nejsou školní tělocvična. Často leží v lese, v chráněných oblastech nebo poblíž obcí. Hlasitá hudba, křik a hlučná parta můžou rušit ostatní lezce, zvířata i lidi v okolí. Komunikace mezi lezcem a jističem je samozřejmě důležitá. Ale ostatní projevy se dají držet v rozumné míře. Většina lidí jede na skály právě proto, že tam chce klid, přírodu a soustředění.

Nenechávej po sobě žádné odpadky

Co si do skal přineseš, to si zase odnes. Platí to pro obaly od tyčinek, tejpy, kapesníky, PET lahve, nedopalky i zbytky jídla. Dobrý zvyk je vzít si s sebou malý sáček na odpadky. A když cestou najdeš něco, co tam nechal někdo jiný, klidně to vezmi taky. Skály nejsou čisté samy od sebe. Jsou čisté proto, že se o ně lezci starají.

Dávej pozor na mágo a nech skálu takovou, jaká je

Mágo k lezení patří, ale ve skalách je dobré ho používat s rozumem. Zbytečně velké bílé fleky na chytech nepůsobí dobře a v některých oblastech můžou být i problém z hlediska ochrany přírody nebo vzhledu skály. Proto je po lezení vhodné chyty očistit kartáčkem. Ideálně by měl být měkký, aby skálu zbytečně neničil.  A pokud oblast zakazuje používání magnézia, respektuj místní pravidla.

Neosekávej chyty, neupravuj stupy, neodstraňuj kameny bez rozmyslu a nezasahuj do cest, pokud k tomu nemáš oprávnění. Skála není umělá stěna, kterou si můžeš přizpůsobit. Její přirozenost je součástí lezení. Stejně tak není dobré zbytečně značit cesty, malovat šipky nebo nechávat viditelné stopy. Čím méně zásahů po nás zůstane, tím lépe.

Nelez přes ostatní

Když přijdeš pod skálu a někdo už leze cestu, počkej. Nezačínej lézt cestu, která se kříží s jinou linií, vede těsně vedle nebo by mohla ohrozit lezce pod tebou.  Pokud si nejsi jistý, jestli vaše cesty nekolidují, jednoduše se zeptej. Většina nedorozumění pod skálou vzniká z toho, že spolu lidé nemluví. Jednoduchá komunikace přitom dokáže předejít většině nepříjemných situací. A navíc pomáhá budovat atmosféru, kvůli které se člověk do skal rád vrací.