Na bouldrovce se většinou během pár minut zorientuješ. Barvy nebo čísla ukazují obtížnost, měkké matrace tě chrání při dopadu a kolem tebe se míhají lezci všech úrovní. A možná tě překvapí, že atmosféra není soutěživá, ale spíš přátelská. Lezci se navzájem povzbuzují, sdílejí tipy, smějí se vlastním pádům. Je to místo, kde se dá snadno začít, ale zároveň se tam taky dá lehce něco špatně naučit.

Další výhoda boulderingu je, že nepotřebuješ hned investovat do výbavy. Na první návštěvu ti většinou půjčí lezečky. Když tě to chytne, můžeš si časem vybrat vlastní obuv, co padne tvému stylu lezení, ale ze začátku není kam spěchat.

Někde nabízí k zapůjčení i magnézium, nebo si je můžeš koupit na recepci. To je všechno, co potřebuješ. Méně je někdy více a u tohoto sportu to platí dvojnásob. Proto je před lezením lepší sundat prstýnky a náramky a zvolit pohodlné oblečení. Ze začátku doporučujeme dlouhé rukávy a nohavice, abys snížil riziko odřenin.

Lezení je sice na pár metrech výšky, ale odpoutat se od země znamená převzít zodpovědnost i za to, co se děje okolo. Na bouldrovce platí několik základních pravidel:

• Nikdy nechoď pod někoho, kdo právě leze. Stačí jeden nečekaný pád a riskuješ zranění obou.
• Předtím, než seskočíš, se vždy podívej dolů. Lezec, dítě, batoh… to všechno může být přímo pod tebou, přestože by se to stát nemělo. Ujisti se, že máš volné dopadiště.
• Kontroluj svou linii lezení. Občas se stane, že se lidi nechtěně „potkají“ na cestě. Pokud má někdo cestu rozlezenou a ty bys mu mohl vlézt do dráhy, chvíli počkej.
• Nenechávej věci na dopadišti. Je to jednoduché pravidlo, ale ve výsledku chrání všechny.

Chytneš se prvního chytu, co vypadá bezpečně, postavíš se na něco, co připomíná stup, a zkusíš to „nějak nahoru“. To je úplně v pořádku. Začátek má být hravý.  Jenže lezení je mnohem víc o technice než o hrubé síle. A právě tady přichází jedno doporučení, které ti může ušetřit spoustu času (a někdy i bolesti): pokud začínáš, vyplatí se investovat do individuální lekce nebo rovnou kurzu.

Možná to na první pohled vypadá jednoduše. Snažíš se chytnout top (chyt označený tečkou) a nespadnout.  Ale bouldering má svoje pravidla, která nejsou na první pohled vidět. Instruktor tě naučí, jak správně přenášet váhu, jak pracovat s nohama, jak se opřít o strukturu, abys vyvinul správné tření nebo kdy naopak potřebuješ dynamiku. To jsou drobnosti, které ti ze začátku ani nedojdou, ale určují, jestli si lezení zamiluješ a budeš mít rychlý progres nebo budeš stagnovat.

A stejně důležité je i bezpečí. Správně padat je umění samo o sobě. Naučit se dopadnout měkce, nebát se pustit ve správný moment, hlídat si prostor kolem sebe, nepřekážet ostatním. Často jsou to detaily, které nováčkům unikají, ale jsou přitom zásadní. Na boulderu se stala už řada zbytečných úrazů, kterým se dalo předejít pouhým dodržováním pravidel.

Navíc když si osvojíš dobré návyky hned na začátku, vyhneš se zbytečnému přetěžování prstů, zablokovaným zádům nebo tomu, že budeš roky lézt stylem „všechno tahám rukama“. Instruktor tě nasměruje tak, aby ses zlepšoval přirozeně a hlavně bezpečně.