Nejjednodušší cesta vede přes stěnu nebo boulderovku, kam pravidelně chodíš. Sleduj lidi kolem sebe, všímej si, kdo leze podobný styl nebo obtížnost a kdo na tebe působí sympaticky. Pro hodně lezců je nejtěžší první krok – oslovit cizího člověka. Chce to trochu odvahy, ale většina lidí je na stěně otevřená a přátelská. Spousta z nich řeší úplně stejný problém jako ty: chtějí lézt, ale nemají s kým. Odmítnutí se občas stane, ale skoro nikdy není osobní. Často funguje i kouzlo přítomného okamžiku. Vidíš, že se někdo snaží něco vylézt a nedaří se mu. Nabídneš tip, přidáš se ke zkoušení a z jednoho boulderu může být společný projekt i začátek pravidelného lezení.

Sociální sítě a lezecká fóra jsou dnes silný nástroj, hlavně pokud nemáš úplně pravidelný čas nebo lezeš spíš nárazově. Lokální skupiny zaměřené na lezení fungují skvěle hlavně ve větších městech. Typicky facebookové skupiny podle města nebo konkrétní stěny (například skupina Lezení Brno).  Když napíšeš krátký a konkrétní příspěvek, kde lezeš, co lezeš a co hledáš, většinou se někdo ozve. Ideální je domluvit si první setkání rovnou na stěně. Tam si nejrychleji ověříš, jestli ti to sedí lidsky, tempem i stylem lezení.

Pokud nechceš spoléhat jen na náhodu, skvělou cestou je přihlásit se do lezeckého kroužku, kurzu nebo tréninkové skupiny. A rozhodně to neplatí jen pro děti nebo úplné začátečníky. Spousta stěn nabízí kurzy i pro mírně pokročilé dospělé nebo výkonnostní lezce. Výhodou je, že se hned ocitneš mezi lidmi, kteří lezou podobně často, mají podobnou úroveň a chuť se zlepšovat a jsou otevření společnému lezení i mimo oficiální tréninky. Parťák se tu často najde přirozeně, bez oslovování cizích lidí. Navíc získáš zpětnou vazbu, nové kontakty a někdy i celou partu, se kterou pak vyrazíš na skály.